Hráli jste někdy Starcraft na počítači? Já ho poprvé viděla až ve velmi pokročilém věku, dost mě bavil a dost mi nešel. Nestíhala jsem rychle klikat myší, ani sledovat víc základen najednou a než si moji chudáčdi Terrani postavili kasárna, tlupa Zergů odvedle je prostě ukousala. Když to náhodou přežili a začlo se jim dařit... hmmm... větu "not enough minerals" jsem slyšela tolikrát, že se mi o ní i zdálo.

Ovšem deskovka, kterou vypiplal opět pan Konieczka, to je jiný kafčo. Místo počítače vám sice vaše nedostatky hlásí protihráči, ale jinak je hra, aspoň pro mě, klidnější, strategičtější, kooperačnější. Pravidla se sice dlouho vysvětlují, ale ve své podstatě jsou nakonec dost jednoduchá. Ano, složitější je naplánovat si tahy, promyslet si strategii, spočítat si zdroje. Přestože jedna hra může trvat třeba pět šest hodin, nezamotá se, nezkomplikuje se, nenudí. A jelikož je udělaná hodně věrně své předloze, netrvá vám týden, než se vyznáte v názvech jednotek a vlastnostech budov.
A herní komponenty? Mmmmmmmmm, to se musí vidět. Krabice je sice velká jako kráva a i při přebalení na cesty je to patnáct větších igelitových pytlíčků... ale stojí to za to. Takže až budete mít přebytečných pár hodin času, určitě doporučuju.
Boardgame GeekKrásné stručné vydeovysvětlení herního principu
Žádné komentáře:
Okomentovat