Podobně jako při hře Bang! nevíte, kdo je s vámi a nevíte, kdo je proti vám. Stejně jako v seriálu se vám může stát, že hrajete půl hry jako čistokrevný člověk, cedíte krev ve viperu, zavíráte cylony, snažíte se při každé krizi pomoct a najdnou oops! rozdají se znovu karty a vy zjistíte, že jste cylon. Snažíte se tvářit před ostatními nenápadně, lžete, někdy i naoko pomáháte... když vás ale zavřou do brigu, raději spácháte sebevraždu, proberete se na resurrection ship a společně s novými kolegy pojistíte zkázu celého lidstva.
BSG Board Game krásně používá schopnosti/neschopnosti jednotlivých postav, takže velmi lehce sklouznete k RPG a hra tak nabývá nový rozměr. Roslinová vykřikuje, že má rakovinu, Saul je v lihu a třesou se mu ruce, Zarek pracuje tajně a nechce být s nikým ve stejné místnosti, Starbuck má sice problémy s disciplínou, ale hrozně ráda se prohání vesmírem a sestřeluje nebohé raidery atd.
"Batlstáru" jsem za posledních pár měsíců hrála víc, než jakoukoli jinou hru. Cca při padesáté hře jsme přestali počítat skóre humáči:cycloni, ale do té doby se lidem podařilo doskákat na Kobol asi jen patnáckrát.
Vesmír se nejdřív zakřivil a potom rozpadl na dvě části, na víc než měsíc se ztratil jeden z raptorů, v sektoru před Galacticou je prodřená díra a dokreslená pastelkou, skill kartičky jsou už nečitelné a krabice drží pohromadě jen díky kilu lepicí pásky. Přesto se při hraní ani dnes nenudím, přesto se dostáváme do ještě nevyzkoušených situací, přesto má hra ještě pořát co nabídnout.
Žádné komentáře:
Okomentovat